Teprve druhý článek na blogu a už obsahuje víc textu než fotek - do příště to zkusím zlepšit ;)
Dlouho mě žádná knížka tak nezaujala jako Noční Směna mistra hororu Stephena Kinga. Konkrétně povídka Jsem brána (v originále I Am the Doorway). Úryvek níže mluví za vše - enjoy!
Když jsem si sundával obvazy, opřel se mi do nich vítr a nadělal z nich vlající pentle. Mraky vymazaly rudé zbytky červánků a duny se ponořily do stínů. Mraky se nad námi honily a vařily. „Něco mi musíš slíbit, Richarde," překřikoval jsem zdvíhající se vítr. „Musíš utéct, kdyby to vypadalo, že bych tě mohl... zranit. Rozumíš tomu?"
„Ano." Košile s rozhalenkou se na něm třepotala ve větru. V obličeji měl klidný výraz, oči v předčasném soumraku nebylo skoro vidět.
Poslední obvaz odpadl.
Podíval jsem se na Richarda a oni se na něj podívali taky. Já jsem viděl obličej člověka, kterého jsem znal pět let a kterého jsem začal mít rád. Oni viděli pokřivený živoucí monolit.
„Teď už je vidíš," řekl jsem chraplavě. „Konečně je vidíš."
Bezděčně couvl. Tvář mu zkřivila náhlá nevěřícná hrůza. Z oblohy vyšlehl blesk. V mracích zahřmělo a moře zčernalo jako vody Styxu.
„Arthure -"
Vypadal příšerně. Jak jsem vedle něj mohl žít, jak jsem s ním mohl mluvit? Vždyť to nebyla lidská bytost, ale němý mor! Byl to -
„Utíkej, Richarde, utíkej!"
A on utíkal. Běžel velkými skoky. Na pozadí oblohy vypadal jako strmící lešení. Ruce mi vylétly vzhůru, prolétly kolem hlavy a prsty se v šíleném gestu sápaly po jediné známé věci v tomhle přízračném světě - po mracích.
A mraky odpověděly.
[citace z knihy Noční směna (Night Shift) autora Stephena Kinga , překlad Ivana Němečka a Pavla Medka, vydalo nakladatelství Pavel Dobrovský - BETA s.r.o. 2009]
|
Tomův autoportrét na motiv brány - :) jinak hromada postprodukce |